Cykloturistika se stala je edním z našich národních sportů. Její obliba je tak značná, že možná převyšuje tradiční fotbal či hokej. Mezi námi se najdou i lidé, co neumí kloudně kopnout do fotbalového míče, anebo neumí pořádně bruslit, ale na kole jezdí velmi obstojně. Cyklistika byla velice populární již za socialismu, a to i přesto, že se tehdy jízdní kola velmi obtížně sháněla a nebylo vůbec jednoduché opatřit si třeba takového Favorita z rokycanské fabriky. Dnes je pochopitelně shánění jízdních kol naprosto zbytečné, protože je zakoupíte v mnoha specializovaných obchodech, a navíc si je můžete dopravit autem s pomocí držáku na tažné zařízení, kam potřebujete, nejlépe do míst, která jsou pro cykloturistiku atraktivní.
Jedním z nich je i Třeboňsko. Krajina posetá rybníky, vyplněná borovými a smíšenými lesy, protkaná řadou řek, říček a uměle zhotovených kanálů z doby renesance. Značnou výhodou Třeboňska je jeho terénní profil, již samotný název „Třeboňská pánev“ napovídá, že půjde převážně o rovinu, kde se mohou bez obav prohánět i malé děti nebo méně zdatní senioři. A chcete-li pár tipů, kam se tu vydat, aby to stálo za to, tady jsou:
Veselská trasa – s tou byste mohli začít ve Veselí nad Lužnicí, např. na soutoku Lužnice a Nežárky, a pokračovat k Veselským pískovnám a poté po červené turistické značce proti proudu Lužnice, podél Nadějské rybniční soustavy až k hrázi rybníka Rožmberk. Doporučujeme zahájit jízdu buď velmi brzy ráno, anebo naopak pozdě odpoledne, a to za slunečného počasí. Tehdy je trasa nesmírně romantická. Důležité je jet na kolech proti proudu řeky, nikoli opačně, jinak byste o tu pravou romantiku přišli.
Podél Nežárky – zde je naopak zásadní jet na kolech po proudu Nežárky ze Stráže nad Nežárkou po červené a dále po zelené značce k samotě Pávek, k jezu Metel, do obce Hamr a do Veselí nad Lužnicí.