I když nejsem ani zdaleka cestovatelským rekordmanem, přesto už jsem toho zvládnul procestovat docela dost. A je pochopitelné, že mi na těch nejdelších a nejednou i kratších trasách prokázala dobrou službu letadla. Protože kdybych se měl trmácet po zemi tam, kam už jsem někdy letěl, byl bych možná pořád ještě na své první zámořské výpravě. Tak by se to vleklo, tak by to bylo komplikované. Ale to, že jsem letěl, mi cestu hodně usnadnilo, zpříjemnilo a nejednou snad i umožnilo.
Nikdy jsem si na takové létání moc stěžovat nemohl, neberu-li tedy v potaz skutečnost, že když člověk sedí v letadle i víc než deset hodin, přece jenom se rozsedí a začne ho bolet leckterá část těla. Nebylo mi rozhodně příjemné ani to, když se občas letadlo více opozdilo, ani to, že jsem letos musel mít po dobu letu s Lufthansou respirátor… Prostě se vždycky něco najde, když je člověk hnidopich. Ale v zásadě se dá říci, že letadla, kterými jsem cestoval, byla dobrá, ne-li skvělá, a jejich personál jakbysmet.
Ale to prý není ve skutečnosti zase až tak docela pravda. A prý jsem nepoznal ty skutečně nejlepší dopravce, jací na světě jsou. Alespoň tedy podle jejich oficiálního hodnocení. Zatímco já poznal třeba Lufthansu, Swiss, ČSA, Iberii. South African Airways, South African Express, Airlink, Franchize Comair, Mango či 1time, ti nejlepší to prý nejsou, jakkoliv jsem si na ně nemohl ani v nejmenším stěžovat.
Nejlepší, aspoň tedy podle posledního letošního oficiálního hodnocení, jsou prý totiž Qatar Airways, následované Air New Zealand, Etihad, Korean Air, Singapore Airlines, Qantas, Virgin Australia, EVA Air, Turkish Airlines či All Nippon Airways. Jak prý zjistil portál Airline Ratings.
A proč že jsou tedy nejlepší ti, kdo jsou prý nejlepší? Prý kvůli tomu, že nabízely největší bezpečnost, nejlepší služby atd. Že prý jsou dotyční maximálně bezpeční, snaží se inovovat cestovatelské zážitky, a svou roli prý sehrálo i to, nakolik byla která společnost ochotna létat i za pandemie. Což je ale pro mě osobně vedlejší. Cestou do Jižní Afriky spím a neprožívám žádné inovace, za pandemie mě náš stát nepustil třeba ani do sousedního okresu na chatu, natož do světa, a navíc snad nikdo kromě Turků nelétá mezi Německem a JAR.
Takže já zůstanu věrný těm ‚špatným‘. Kteří ale rozhodně nejsou špatní. Podle mého osobního ratingu.